Sámit leat hábmen Romssa servodaga historjjá jahkečuđiid mielde, ovdal earenoamážit čadnojuvvon ealáhusaide nugo boazodollui, guolásteapmái ja bivdui, šibitdollui ja gávppašeapmái. Odne lea Romsa maiddái guovddáš sámi kultur- ja diehtogávpot, ja maiddái verddegávpot ollu sámi studeanttaide. Romssa sámi álbmot ja beroštupmi sámi gillii ja kultuvrii lassána. Romsa lea dál dat suohkan gos leat eanemus ássit geat leat dieđihuvvon Sámedikki jienastuslohkui. Dát mearkkaša ahte Romssas lea dál erenoamáš sajádat dehálaš barggus seailluhit ja viidáset ovddidit sámi giela ja kultuvrra gávpotservodagas ja davviguovlluin.
Dán diehtopáhkas gávnnat resurssaid mat addet dutnje eanet dieđuid Romssa birra sámi gávpogin. Diehtopáhka resurssat leat organiserejuvvon golmma váldodoahpaga mielde: identitehta, historjá ja luondu.
Romsa lea máŋggakultuvrralaš gávpot, ja álbmogis lea duogáš máŋgga riikkas ja kultuvrras. Dáppe gávnnat resurssaid maiguin sáhtát reflekteret čuovvovaš áššiid:
Gii mun lean? Gii mun lean earáiguin ovttas? Movt mii hábmet Romssa gos lea sadji buohkaide, beroškeahttá duogážis? Movt mii identifiseret iežamet iežamet sámi árbevieruiguin? Dáppe gávnnat resurssaid maid sáhtát geavahit giellavahkus ja sámi álbmotbeaivvi.
Gii mun lean? Gii mun lean earáiguin ovttas? Movt mii hábmet Romssa gos lea sadji buohkaide, beroškeahttá duogážis? Movt mii identifiseret iežamet iežamet sámi árbevieruiguin? Dáppe gávnnat resurssaid maid sáhtát geavahit giellavahkus ja sámi álbmotbeaivvi.
Movt mii gávdnat iežamet identitehta? Movt mii dahkat Romssa fátmmasteaddji gávpogin buohkaide? Movt lea duođaid leat sápmelaš Romssas odne? Naba Fovse-ášši? Dáppe gávnnat maid resurssaid mat čájehit movt ođđaáigásaš design lea ođasmahttán sámi árbevieru.
Dás sáhtát oahppat eambbo Romssa historjjá birra, sámi geahčastagas. Go Romssa gávpot vuođđuduvvui 1794:s, de orro norgalaččat ja sápmelaččat bálddalagaid. Resurssaid bokte sáhtát čuovvut ovdáneami, dan rájes go gávpot ásahuvvui, ealáhusdoaimmaid, pomoragávppašeami, gávpotovdáneami, dáruiduhttima, bággojohtima, soađi, universitehta ásaheami, gávpotbuollima, sámi ovdáneami bokte gitta otná Romsii.
Dás gávnnat maid sierra muitalusaid mearrasámiid ja boazosámiid birra.
Dalle go Romssa gávpot vuođđuduvvui, de orro norgalaččat ja sápmelaččat bálddalagaid. Dáppe gávnnat digitála lohkangirjji dan birra go Romsa riegádii. Mearrasámiid muitalus lea veahá guhkki dán ahkejovkui, muhto dás sáhtát válljet ovttaskas muitalusaid ja muitalit daid.
Romssa historjá sámi geahččanguovllus. Sierra resurssat mearrasápmelaččaid ja boazosápmelaččaid birra, ja dáruiduhttinproseassa birra.
Romssa historjá sámi geahččanguovllus. Sierra resurssat mearrasápmelaččaid ja boazosápmelaččaid birra, ja dáruiduhttinproseassa birra.
Dás sáhtát oahppat eambbo biologalaš girjáivuođa birra lagasbirrasis ja guorahallat dan sámi luondduhálddašeami ektui. Dás sáhtát hárjehallat sámi vuogi mielde birget luonddus, guldalit luonddu, áicat ja árvvus atnit dan. Dien láhkái mii ovdánahttit máhtu das, movt mii galgat áimmahuššat luonddu. Dát máhttu lei ovdal maiddái oassi norgga eallinvuogis, muhto sámit leat stuorát muddui seailluhan dan máhtu. Dán áigge, go guoddevaš ovdáneapmi šaddá deháleabbon ja deháleabbon, de lea áigi ahte mii buohkat váldit ruovttoluotta dán máhtu.
Dáppe gávnnat resurssaid maiguin sáhttá čuovvut sámi jagiáiggiid ja daid rievdamiid mat dáhpáhuvvet luonddus jagis. Gávdnojit bargobihtát maid sáhttá čatnat iešguđet jagiáiggiide, earret eará guovssahasa, muohttaga, fiervvá ja árbevirolaš šattuid birra.
Dáppe gávnnat resurssaid maiguin sáhttá čuovvut sámi jagiáiggiid ja daid rievdamiid mat leat luonddus jagi mielde. Dáppe leat bargobihtát maid sáhttá čatnat iešguđet jagiáigái, earret eará guovssahasa ja muohttaga birra. Árbevirolaš šattut ovdanbuktojuvvojit digitála šaddočoakkáldagas. Biologalaš girjáivuohta lea guovddáš doaba ja dat čadnojuvvo lagasbirrasa lundui.
Dáppe gávnnat resurssaid maiguin sáhttá čuovvut sámi jagiáiggiid ja daid rievdamiid mat dáhpáhuvvet luonddus jagis. Gávdnojit bargobihtát maid sáhttá čatnat iešguđet jagiáiggiide, earret eará guovssahasa ja muohttaga birra. Biologalaš girjáivuohta lea guovddáš doaba, ja dat čadnojuvvo lundui ja dasa movt sámi luondduhálddašeapmi sáhttá midjiide oahpahit juoidá das movt mii fuolahit birrasa, sihke báikkálaččat ja globálalaččat.
